Královna české vintage módy: LUCIE KRATOCHVÍLOVÁ
Kdyby naše skromná metropole měla mít vlastní Carrie Bradahaw, byla by jí rozhodně ona. Lucie Kratochvílová proslula svým nenuceně eklektickým stylem a zdánlivě nesourodými kombinacemi kousků především z druhé ruky. Ať už oblékne cokoliv, každý její outfit působí osobitě. Je si totiž velmi dobře vědoma, že to, co nosíte má reflektovat vás samotnou. Až se mi chce napsat: “Tahle holka přesně ví, co dělá!” To by ale bylo příliš troufalé.
Jen málo kdo by tipoval, že Lucie je dvojnásobnou maminkou, šťastnou manželkou, úspěšnou podnikatelkou, influencerkou — ikonou, která do Prahy už před lety přinesla závan něčeho, co bychom dnes ve světě označili jako ‘IT GIRL’.
Jak se změnil tvůj styl, vnímání módy za poslední dekádu?
Móda je pro mě osobně stále nejzábavnější formou sebevyjádření. S životními milníky se ale určitě hodně proměnil můj styl, dřív dost experimentální, eklektický, dnes založený spíše na minimalismu, kvalitních materiálech a hravých detailech.
Když ráno otevřeš tvoji šatní skříň, co je pro tebe při vybírání outfitu rozhodující?
Kombinace aktuální nálady i programu, který mě ten den čeká. Jsou dny, kdy si žádné váhání nemůžu dovolit, mám proto řadu záchranných kousků, ve kterých se cítím dobře vždy a fungují pro většinu příležitostí. Pořád mám ale nejradši dny, kdy mám náladu na to si s outfitem hrát.
Při cestách velmi často navštěvuješ vintage obchody i markety, jaké kousky a odkud jsou pro tebe tou nejcennější vzpomínkou?
Bude to určitě true vintage mikina s Mickeym z devadesátek, na kterou jsem si musela jít těch 20 dolarů vybrat z bankomatu nedaleko blešáku v Brooklynu, zářivě oranžová kabelka kalifornské výroby pořízená v Reformation Vintage, konceptu v L.A., který v začátku nejvíc inspiroval mou Lula Vintage Prague. a pak tričko milované kapely Aerosmith pořízené v Barceloně na jedné z prvních cest s mým mužem.
Jak se tvůj životní styl (udržitelnost i drahé značky) odráží i na tvé mateřství a syny? Oblékáš a utrácíte za dětskou módu či naopak je oblékáte do secondhand kousků?
Moje vášeň k vlastnímu oblékání se odráží na stylu mých dětí tak, že je obléká hlavně můj manžel :) Sám má, myslím, skvělý vkus a kluky obléká tak trochu podle toho, co rád nosí sám. Většinu oblečení zdědil mladší syn po starším, nic jsme nemuseli vyhazovat, ale většina věcí bývá nových.
Jsi velký milovník drahých kabelek, netajíš se, že do nich investuješ pro někoho opravdu velké částky - kde se tato vášeň zrodila a jakou kabelku by si měla žena koupit, aby to dávalo smysl právě i ekonomicky?
Myslím, že jsem ještě velmi umírněný milovník, pravda ale je, že několik luxusních kousků mám. Na jednu výjimku jsou všechny pořízené z druhé ruky a všechny koupené právě tak, aby to ekonomicky smysl dávalo. Vždy potřebuji mít přehled o částce, za jakou je daný kousek prodatelný, vědět, že časem příliš neztratí na hodnotě a počítám vždy s tím, že kdyby bylo třeba, kabelku prodám. Svou sbírku vlastně ani nerozšiřuji, s příchodem nové kabelky vždy nějakou prodám, právě díky tomu se mi podařilo vlastnit těch kultovních modelů v čase víc.
Nakupuješ především na Vestiaire Collective a na svém Instagram profilu své staré kousky také sama prodáváš / točíš), tj. ty sama podporuješ cirkulaci drahých kousků i designérů je to i pro tebe forma businessu nebo pouze osobní potěšení? A máš nějaké ověřené tipy jak na takových serverech nakupovat? Má to i své mínusy?
Je to pro mě zkrátka ta nejudržitelnější cesta, ať už z hlediska životního cyklu kousků, které jsem koupila, ale nakonec tolik nevynosím, nebo z hlediska udržitelnosti vlastní peněženky :) Když mám zálusk na něco nového, ráda pošlu dál něco, co už mi tak velkou radost nedělá. Není to byznys, ale díky tomu, že řadu věcí kupuji z druhé ruky nebo výhodně, prodají se za ne výrazně nižší částky a neztrácím tak na oblečení příliš peněz.
Co se týká nákupů na re-sale platformách, vyhovuje mi právě Vestiaire s jejich garancí, že dostanete, co jste viděli na fotkách a v popisku. I tady se ale objevují třepa padělky, je dobré mít o produktech, které nakupuji, uřcitý přehled a lidem, kteří tolik zkušeností s nákupem z druhé ruky nemají, určitě doporučím vždy připlatit právě za ověření danou platformou. Ne všechny mé nákupní zkušenosti tu byly skvělé, ale pořád jsem ochotná riziko mírné nespokojenosti s nějakou částí procesu podstoupit. Nikde jinde nenajdete tolik vintage pokladů z celého světa na dosah pár kliků.
Máš nějaký další sen, který by sis chtěla splnit a mít ve svém šatníku nebo i interiéru?
Měla jsem řadu materiálních snů, řadu si jich už splnila. Je to krásný pocit, můj největší sen je teď proto možná spíš dosažení onoho šatníkového zenu, kdy si budu jistá, že nepotřebuji už nic nového, abych se cítila skvěle. Dřív jsem si myslela, že když budu mít to a to, nebudu už potřebovat nic dalšího, pravda je ale taková, že pořád toužím po nových kouscích, do kterých vkládám naděje, že teď už budu nejvíc cool. A v tomhle ještě asi potřebuji dospět. Za posledních dvacet let se na té situaci nic nezměnilo, ať jsem nosila oblečení z vietnamské tržnice nebo kousky značek, o kterých se mi dřív ani nesnilo.
Jak se dá spojit podnikání, tvůj Lula Vintage Prague obchod, práce módního redaktora, také být influencerka a zároveň být maminka pro dva malé kluky? Máš nějakou radu nebo tip?
Jediná rada, kterou se cítím kompetentní dát, je neklást na sebe příliš velké nároky. Už, když byly mé děti miminka, cítila jsem, že se svět nezboří, když dostanou kupovaný příkrm, dneska vím, že se nezboří, když je na chvíli posadím k televizi. Snažím se v tom všem najít nějaký balanc a, pokud to jen trošku jde, i čas na péči o sebe. Vím, že je velké privilegium jej mít, ale jsem za to vděčná, necítím se proto nijak provinile.
Text: Nikol Pavlíčková
Interview: Abigail Nováková
Foto/video: Lucie Desmond
