Den na talíři s…
Nikoletou Kováčovou
Jíme abychom byli, nebo jsme abychom jedli? Jídlo je důležitou součástí našich životů. Milujeme rozmanité vůně, tradiční i neznámé suroviny. A také potkáváme spoustu zajímavých osobností, které to mají stejně. I oni jídlo milují každou svojí buňkou. Na chvíli se s námi zastavují na slovíčko a ukazují nám, jak se jejich životní tempo zrcadlí na talířích.
Před deseti lety se zamilovala do nového životního stylu a začala více zkoumat benefity čistě veganského stravování. V online sociálních vodách ji najdete pod přezdívkou Surová dcérka. Upřímně, bez předsudků s velkou dávkou empatie servíruje poznatky o rostlinné stravě nebo udržitelném životě. Důležitá témata, ale nikomu nevnucuje. Prezentuje je nenásilně a s důvtipem.
V minulosti se profesionálně věnovala modelingu, kvůli čemuž měla jasně nastavený striktní jídelníček. Tuhle kariéru už sice pověsila na hřebík, ale právě ona odstartovala její nové začátky. Příspěvky usměvavé a kreativní influencerky Nikolety Kováčové budete doslova hltat. Pro patrně nejznámější popularizátorku veganství u nás i na Slovensku se stalo jídlo a jeho příprava každodenní záležitostí. Vášeň ani láska, ale nevyprchaly. Se surovinami pracuje s pokorou a umí z nich vyšvihnout pokrmy lahodící oku i chuťovým pohárkům. V roce 2019 vydala svoji první kuchařku Slovegán, v níž proměňuje řadu tradičních slovenských jídel do veganské podoby. Knižní rodinka, se od té doby rozrostla o další dvě knihy se stejným názvem. Poslední z nich se však věnuje pouze dezertům. Samozřejmě opět ve veganském kabátku. Odteď si můžete upéct dokonalé karamelové větrníky, bábovku, punčové řezy nebo třeba pusinkový dort. Hezky čistě a rostlinně. Čemu kromě sladkého Nikoleta fandí?
Na sociálních sítích působíte už řadu let, pod názvem Surová Dcérka. Kdy jste vydala první post a co Vás inspirovalo stát se foodblogerkou?
Prvý post som pridala ešte roky pred tým, ako som začala s jedlom. Ešte kým som žila v zahraničí ako modelka około roku 2011. O jedle som začala viac postovať v októbri pred 10 rokmi, keď som z vegánstvom začala. Inšpiráciou bolo len to, že som si zrazu musela variť a riešiť nové témy. Už na strednej škole som mala blog, kam som pridávala svoje umeleckejsie texty. Takže to bolo pre mňa prirodzené, v blogovaní pokračovať zase v inej forme, keď sa mojim záujmom stalo jedlo.
Vzhledem k Vaší profesi. Kolik času se denně věnujete jídlu jako takovému a jeho přípravě?
Sú „horšie” a „lepšie” dni. Ak pracujem na kuchárke alebo príde väčšie množstvo receptov, čo chcem variť alebo ich potrebujú klienti, tak je to celý den v kuchyni, ktorý trvá do noci. Bežne sa to snažím drzať len na 3-4 hodinách, kým testujem recepty alebo varím obed a večeru.
Předpokládám, že se stravujete čistě vegansky. Bylo tomu tak už od Vašeho dětství? Nebo kdy jste se rozhodla jít čistě rostlinnou stravou?
Moja cesta začala pred 10 rokmi v Indii, kde sa nedalo stravovať tak ako som bola zvyknutá fitka a práce modelky. Tak som začala hľadať niečo iné, čo by mi vyhovovalo aj zdravotne aj finančne, kedže dovozové potraviny boli na vreckové modelky drahé. Moj kamarát vtedy začínal s vegetariánstvom kvoli behaniu a športu, tak ma naviedol na stopu rastlinného stravovania. Asi týždeň som si zisťovala všetko o vegánstve. Potom som hneď naskočila na vegánsku stravu a zostala pri nej kvoli etike a ekológii aj naďalej.
Vzpomínáte si, co jste nejradši jedla v dětství? Připravujete si tento pokrm i nyní ve vegan verzi?
Ja som bola vždy viac na sladké, väčšina mäsových jedál mi v detstve neprirástlo k srdcu. Napríklad guláš som nemala rada, ale teraz ako vegánsky je jednym z mojich obľúbených jedál. Pripravujem väčšiu jedál, ktoré si pämatám z detstva. Všetky klasiky od bryndzových halušiek, sviečkovej po dezerty ako veterníky.
Jaké jsou v současnosti Vaše tři nejoblíbenější chutě? A co si dopřáváte jenom svátečně, tedy jednou za čas?
Teraz asi citrónová kôra, čerstvé čili a bazalka. Kludne aj spolu. Snažím sa jesť vyvážene, takže nejem všetky moje obľúbené koláče každý deň. Ale nedá sa povedať, že by to bolo že si sladké dám len raz za čas, hah. Nie denne.
Máte či si vytváříte i nějaké food rituály?
Jedlo je pre mňa komfort, takže sa snažím spraviť si jedlo vždy pekné a lákavé aj na tanieri. Trochu okolo jedla spomaliť. Sadnem si vždy k stolu a čo nie je úplne ideálne, často si pustím video alebo seriál, večer film. Mne to ale vyhovuje a teším sa na túto chvíľku pre mňa s nejakou novou časťou seriálu, na ktorú som týždeň čakala...
Téma, které provází naše poslední printové vydání je wellbeing. Je pro Vás dobré jídlo klíčem k celkové pohodě?
Dobré, kvalitné, vyvážené jedlo je vskutku kĺúčom k mnohému. Naozaj ovplyvňuje viac ako naše fizické telo. Napríklad taká obyčajná vláknina, ktorej má väčšina ľudí nedostatok vplýva cez náš mikrobióm priamo aj na našu mentálnu pohodu a vyrovnanosť. Sama sa ako vegánska už dlhé roky cítim viac mentálne vyrovnaná a spokojná.
A jaké jídlo si spojujete s Vaším dosud nejvíce šťastným okamžikem?
Moje narodeniny sú pár dní pred Vianocami, a taks om vždy na Vianoce dostala aj tortu a klasicky to bola Sacherova torta. S tou a mi spája teda väčšina mojich narodenín a šťastných Vianoc. A keď som na sviatky doma, je vysoká šanca, že ma bude čakať vegan verzia Sacherky.
Jste také autorka tří kuchařek Slovegán. Zaujal mě opravdu povedený food styling a celkové provedení. Potrpíte si na krásný servis i při soukromém stolování?
Pri bežnom obede to u mňa naozaj nevyzerá tak dokonale ako na fotke. Teda pokiaľ nejeme jedlo, čo som práve dofotila, hah. Najviac sa k tomu približujem cez Vianoce, keď si dám záležať na stolovaní. Mám ale veľkú zbierku rôznych tanierov, ktoré vyťahujem denne aj keď idú len na holý stôl bez všetkého šperkovania. Pekné jedlo chutí lepšie.
A připravujete často jídlo pro rodinu a přátelé? Co na stole nesmí nikdy chybět?
Najčastejšie varím pre partnera a niekedy si s kamarátmi robíme brunche alebo večere. U mňa je klasikou na brunch taký malý festival vaflí, kde si každý zostaví vaflu podľa chutí a mám vždy všetko na čo by mali chuť. Ak hostím kamarátov večer, tak siaham po overených receptoch z blízkeho východu ako domáci hummus, mutabal, placky, hlivový gyros a rôzne zeleninové šaláty. Nikdy nesmie na stole chýbať veľa chutí, ktoré sa dajú kombinovať a hrajú spolu.
Kdybyste měla měsíc jíst vkuse jenom jeden pokrm, jaký by to byl?
Tažká otázka, ale teraz vy som si vybrala asi nejaké jedlo ako tofu tikka masala, takže chutná a pikantná jogurtovo rajčinová omáčka, chumkavé marinovanétofu, k tomu vždy pridávam listovú a naparovanú zeleninu a ideálne nejaký dobrý naan chlieb.
Jak vypadal Váš poslední den na talíři? Co se na něm všechno objevilo?
Posledný deň bol trochu netradičný, lebo som cestovala z Prahy do Bratislavy a späť. Takže som ráno začala ovocným smoothie s mangom a maracujou vo vlaku. K tomu toasty s arašidovým maslom a džemom. V Bratislave som si dala pikantnú vegan kačku s ryžou, zeleninou a mangovým dresingom. Potom som mala 5 hodinový sladký kurz, takže nasledovali ochutnávky krémov a padol nejaký vegánsky vanilkový venček. Cestou na spiatočný vlak som uchmatla vegan študentskú bagetu a na ceste domov dojedla ešte indické curry z červenej šošovice a s karfiolom z domu.
V rychlosti …
Vanilka nebo skořice?
Vanilka.
Káva nebo čaj?
Čaj.
Cuketa nebo brambory?
Zemiaky.
Sladké nebo slané?
Sladké.
Snídaně nebo brunch?
Brunch.
Víno nebo whiskey?
Víno.
Asijská nebo slovenská kuchyně?
Slovenská.