Olivie Svoboda: Dobrodružství opravdové stravy
Vdechnout život známému pořekadlu: ve zdravém těle, zdravý duch, může být výzva. Udržet se v celkové kondici je o pár levelů náročnější disciplína, především pak v období těhotenství. Certifikovaná výživová poradkyně pro (budoucí) maminky a děti, Olivie Svoboda ví, že jedním z klíčů odemykající vrátka úspěchu je strava. Opravdová, skutečná, hluboce vyživující. Jak pečovat o svoje trávení během těhotenství a jak je to se superpotravinami? Nejen o těchto tématech, jsme si s Olivií povídali.
V dnešní době už existuje celá řada nutričních specialistů. Výživových odborníků, kteří by se věnovali maminkám v období těhotenství a následně i jejich dětem bychom, ale zatím mohli spočítat na prstech jedné ruky. Sen Olivie Svobody bylo stát se zpěvačkou. Na mateřství rozhodně neměla ani pomyšlení. Nakonec pro ni ale osud napsal úplně jiný scénář. Stala se maminkou a sama s úsměvem říká, že tato role byla přesně to, co v životě nejvíce potřebovala. Založení rodiny Olivii inspirovalo k tomu, aby své dosavadní zkušenosti v oblasti výživy sdílela dál. Rozhodla se nasbírané know-how prohloubit a proměnit nadšení ve skutečnou profesi výživové poradkyně. Absolvovala jedinečný certifikační program Oh Baby School of Holistic Nutrition (dříve Oh Baby Academy), založený Kanaďankou Carley Mendes. Program podporuje zdraví žen v kontextu přirozené výživy a komplexní péče. Jedinečný je navíc celostní přístup vycházející z tradičních hodnot, doplněn o relevantní informace moderních výzkumů.
Nemáte zrovna moc času na čtení? Nalaďte si do uší tento díl podcastu Baby on Set, v němž Olivie mluví o svém těhotenství, zdravém střevním mikrobiomu, výživě a mnoha dalších tématech.
Období těhotenství je zcela určitě pro ženu velmi krásné, ale také náročné období plné transformací. Co nejvíce těhotné ženy potřebují, pro sebe i miminko?
Podle mě bezpečí. S ním totiž přichází klid, který je v tomto intenzivním období opravdu potřeba snad ve všech rovinách. Období těhotenství i šestinedělí může být tak krásným zážitkem, když se žena cítí bezpečně ve svém okolí, v náruči partnera, ve svých rozhodnutích a je obklopena spolehlivými zdroji informací a podporou.
Pro mě je velmi důležité, aby mé klientky cítily během našeho vztahu především bezpečnou půdu pod nohama pro sdílení všech částí jejich příběhů. Ale ačkoliv je klid cílem, nevyčítejme si, když občas v pohodě nejsme. I to je nedílná součást období plného změn a jsem přesvědčena, že ten malý poklad toho s námi zvládne víc, než si myslíme.
Jak je to vlastně s informací, že by nastávající maminka měla jíst za „dva“?
Tělo těhotné ženy určitě potřebuje štědřejší dávku živin. Přece jen v něm roste nový život a výživná strava je základem pro zdravý vývoj miminka a energii maminky. To ale neznamená, že se porce musí nějak zásadně zvětšovat. Častokrát to v praxi může znamenat obohacení talíře o potraviny s bohatou živinovou hodnotou (jako jsou třeba žloutky, sardinky, játra, fermentované potraviny), výběr kvalitnějšího zdroje potravin nebo přidání výživných svačin během dne. Přejídání se s sebou nese pouze nevýhody, a to jak v těhotenství, tak mimo něj.
Těhotenským chutím je těžké se bránit a osobně si myslím, že by se měly vědomě uspokojovat. Z vlastní zkušenosti vím, že konkrétně v prvním trimestru, kdy si ženy často procházejí typickou těhotenskou nevolností, je nemožné sáhnout po brokolici, když je chuť pouze a jenom na toast se sýrem a kečupem nebo třeba vůbec na nic. Jsou fáze, kterým je třeba se přizpůsobit, obejmout je a pohlídat si pak zdravé a bohatě výživné talíře, když je na to zase energie a chuť.
Ztotožňuji se s myšlenkou, že jídlo má kouzelnou sílu. Jakou moc má strava v těhotenství a jak ovlivňuje fyzické zdraví a psychickou pohodu miminka do budoucna?
Pro mě je výživná strava součástí právě té bezpečné půdy pod nohama, od které se odráží naše nálada, motivace, fyzická i psychická energie a odolnost, správná funkce trávicího nebo například hormonálního systému. Během těhotenství na tom tím pádem stojí naše síla a můžeme ovlivnit atmosféru celého období – a to včetně porodu a šestinedělí. Vyživené tělo i mysl si všechny ty adaptace s mateřstvím spojené prostě mnohem víc užívá. Nastávající maminky mají zároveň vzácnou příležitost položit základní stavební kameny zdraví miminka. Ovlivnit můžeme sílu jeho imunitního systému, tudíž i náchylnost k různým alergiím nebo potravinovým přecitlivělostem, hladiny vitamínů a minerálů důležitých pro správný růst a vývoj nebo můžeme například významně podpořit jeho kognitivní funkce.
Napadá mě, jak je to s případnými potravinovými alergiemi u miminek (např na mléko). Jak u malinkých dětí toto onemocnění vlastně vzniká a dá se mu změnou stravy už během těhotenství případně předejít?
Potravinové alergie jsou dnes čím dál tím rozšířenějším tématem a je za mě jedině dobře, že už ze spousty zdrojů slyšíme, jak velkou roli může hrát právě hojivá strava. Ale je to mnohem komplexnější téma, než ukázat prstem pouze na jednu příčinu. Předpoklady, že miminko bude mít na nějaké jídlo alergii mohou vycházet ze spousty směrů a častokrát jde o kombinací více spouštěčů. Samozřejmě, že nějakou roli hraje genetická predispozice. Své místo má ale například i toxická zátěž, které je miminko (nebo maminka během těhotenství) vystaveno. Tím myslím například chemické čistící a prací prostředky, nevhodné nádobí v kuchyni, syntetické parfémy nebo obecně kosmetika, roztoči, plísně doma a spousta dalších faktorů. Zásadní roli hraje i přístup při představování prvního jídla miminku. Za důležité pokládám v první řadě na ten něžný dětský trávicí systém nespěchat. S klidným vědomím počkat, až bude miminko na jídlo opravdu připravené. Zároveň je ale odborníky doporučováno s představováním těch nejčastějších alergenů (jako je mléko, pšenice, vejce etc.) neotálet moc dlouho. Včasné a především klidné zařazení prvních soust je podle mě klíčové. A právě s tím rodičům vždy moc ráda pomáhám.
Každá maminka si pro své dítě přeje jen to nejlepší. Existují nějaké extra špatné výživové nešvary, které by maminky měl spíše vyškrtnout ze seznamu a vyhodit z ledničky?
Paradoxně jsou to pro mě regály specializované na dětskou výživu. Zelenina, maso i ovoce ve skleničce, které vydrží v pokojové teplotě až po dobu několika let s sebou většinou nepřináší žádnou výhodu, kromě pohodlnosti přípravy. Které ale samozřejmě jako máma taky rozumím a vím že jsou momenty, kdy může být taková přesnídávka záchrana. Neměl by na nich ale stát jídelníček malého organismu, který potřebuje intenzivní dávky kvalitního paliva = živin. Dalším takovým průšvihem jsou různé křupky, sušenky a instantní dětské kaše. Ve většina případech jde o obiloviny, které jsou tak zpracované, že už v nich nezůstalo žádné dobro a výrobce tak musel přidat živiny v syntetické podobě. Jak vysoce zpracovaná vstupní surovina, tak ostatní přidané látky za mě pouze oslabují něžný trávicí systém dítěte. Rozhodně ale nechci vyvolávat pocity viny.
Jak říkám, mám pochopení i pro zaneprázdněné rodiče, kteří na vyvařování nemají čas ani energii. Od toho jsem tady já, abychom spolu našli nějakou zlatou střední cestu, udržitelnou pro tempo jejich domácnosti.
Zmiňujete pojem opravdové potraviny/jídlo. Co si pod tím lze všechno představit?
Právě to jídlo, které se na náš talíř se dostalo v jeho nejpřirozenější podobě. Když už je daná potravina nějak zpracovaná, tak tím nejšetrnějším způsobem a s úctou k její živinové hodnotě.
Dám příklad třeba na pečivu. Obiloviny jako je pšenice, špalda, žito apod. mohou být pro náš organismus zdrojem výživných karbohydrátů. Krom výhodné rychlé energie obsahují i esenciální minerály. Své maximum nám dají ale pouze v případě, když zachováme jejich tradiční přípravu. U pečiva jde třeba o dlouhý proces zrání kváskového těsta, kdy se obilné zrno stává díky fermentaci mnohem výživnějším a lépe stravitelným pro náš organismus. Kváskový chleba je tak podle mého názoru opravdovější potravinou než bílý rohlík, v jehož nekonečném složení najdeme spoustu zbytečných látek jako jsou kypřidla, emulgátory, zahušťovadla aj. Nehledě na to, že samotná vstupní surovina: pšenice je zbavena jakýchkoliv benefitů pro naše zdraví. Zase nechci ale působit extrémně, že jsem nikdy svému synovi nedala rohlík. Dokud to ale můžu ovlivnit, snažím se, ať je základem jeho jídelníčku především čerstvé, barevné a výživné jídlo s minimem přidaných látek.
K výživovému poradenství přistupujete holisticky. Dokázala byste ve zkratce říci, co to konkrétně v praxi pro vaše klientky znamená? S jakými tématy se na Vás například obrací?
Často jsou tématem emoce, okolnosti, vztahy. Snažím se svoje doporučení nastavit tak, aby byla pro danou osobu nebo rodinu dosažitelná a udržitelná. Moc dobře vím, jak esenciální roli hraje jejich vztah k jídlu, který se odráží od vztahu k vlastnímu tělu nebo podpory okolí. Zařazovat nové zvyky je mnohem snazší, když nás v tom podporuje i náš partner.
Stejně tak považuji za důležité moje klientky intenzivně podpořit v tom, aby byly samy pro sebe prioritou. Sebedůvěra se potom prolíná do všech fází zakládání rodiny, vyživené těhotenství i porod, láskyplné šestinedělí i klidná hlava při představování prvního jídla dětem.
Jídlo řada z nás vnímá jako takovou každodenní oslavu života. Jaké potraviny či jídla jsou pro Vás naprostým must have?
Pro mě jsou to jednoznačně dobré tuky v čele s panenským olivovým olejem, jeho vůně, chuť a barva jsou v mém světě definicí dokonalosti. Nedám dopustit ani na kvalitní máslo a kysané mléčné výrobky jako je ovčí jogurt nebo kozí kefír. V lednici nám nikdy nechybí vejce od šťastných slepic a tradičně fermentovaná zelenina. Chuťově i živinově jsem v posledních letech propadla taky včelím produktům. Komplexnost jejich blahodárných benefitů je opravdové kouzlo přírody na talíři. V kombinaci se sezónní zeleninou je to pro mě takový základ spokojenosti. Ale upřímně opravdu těžká otázka pro někoho, kdo takhle miluje jídlo. Když si totiž představím dobré jehněčí maso, vůni čerstvých bylinek, požitek z tak akorát zralého ovoce nebo kvalitního kakaa, mám chuť o tom všem mém oblíbeném jídle napsat dlouhý seznam.
Jaký názor máte na tolik skloňované suplementy? Jak poznat z celého spektra ty vhodné?
Sahám vždy nejdřív po tom nejpřirozenějším zdroji živin – dobrém jídle, a k tomu se snažím motivovat i svoje klienty a okolí. Dát si tu práci pohlídat si obsah svého nákupního košíku mi dává ten největší smysl. Zároveň vím, že né pro každého je to ta nejdostupnější volba, ať už na základě nabídky spolehlivých zdrojů potravin v okolí, kde žije, nebo jeho harmonogramu, kapacity, přesvědčení či zdravotního stavu. Kvalitní doplňky stravy mohou ve specifických situacích fungovat jako určitá forma řešení nebo způsob adaptace na rychlost dnešní doby a vysátou půdu. Zemědělské a potravinářské praktiky se přece jen dnes soustředí spíše na kvantitu a rychlost než kvalitu a opravdovost. V kombinaci s oslabeným trávicím systémem to může vést k nedostatečnému příjmu esenciálních živin. K suplementaci bychom ale měli přistupovat opravdu pečlivě, vědomě a především individuálně. Určitě bych si dala velký pozor na slepé následování trendu. Vybírat si doplňky stravy na základě toho, že někdo někde napsal, že mu to udělalo dobře, může být pro nás až nebezpečné. Nic totiž není tak přímočaré, jak to může působit, obzvláště ve výživě. Živiny v našem těle pracují v synergii a navzájem si pomáhají se dostat přesně tam, kde jsou potřeba. Zdrojem jejich komplexnosti a výhodné spolupráce jsou na prvním místě kvalitní potraviny. Proto vnímám jako nejlepší cestu si na základě svých možností a zdravotního stavu zhodnotit nejdřív to, v jaké kvalitě a míře jsou pro mě výživné potraviny dostupné, co pro jejich dostupnost můžu udělat a kde je potřeba moje tělo podpořit. Pokud vyhodnotím situaci tak, že bude nejlepší sáhnout po čistém doplňku stravy, šla bych v první řadě po těch, kde jsou živiny vytažené z opravdového jídla - např. orgány v kapslích, výtažky z mořských řas, fermentovaných potravin, klíčené zeleniny a ovoce nebo například bylinné tinktury.
Je vůbec vhodné dávat doplňky stravy dětem?
Nejlepším multivitamínem pro děti je talíř plný barev a pečujících živin. Děti by měli znát především široké spektrum chutí, konzistencí a vůní opravdového jídla a tím si myslím, že jejich potřeby ve většině případech pokryjeme. Potraviny nám dávají tolik možností, jak ty naše poklady opravdu bohatě vyživit.
Suplementace u dětí je za mě tématem v situacích, kdy už řešíme nějaký konkrétní zdravotní problém jako je například atopický ekzém, potravinové přecitlivělosti, trávicí potíže, výrazně oslabená imunita a jiné. V těchto případech by měl být výběr doplňků stravy velmi pečlivě mířený a jednoznačně konzultován s odborníky. Plošně bychom se mohli bavit pouze o kvalitní formě vitaminu D3 v zimních měsících a ten zbytek je opravdu hodně individuální.
Zásady zdravé výživy jsou v dnešní době podloženy řadou erudovaných, odborných výzkumů. Přesto. Panují í v rámci stravování a výživy ještě i nějaké mýty a omyly?
Myslím, že hodně důležité a osvobozující zároveň je si uvědomit, že kolik je lidí, tolik je pravd. I co se odborných studií týče, tak jde spousta z nich proti sobě. Kdo chce najít studie o tom, že máslo je absolutní peklo pro hladinu cholesterolu, najde je. Stejně tak najdete studie o blahodárnosti konzumace másla a o všech těch benefitech pro naše zdraví. A pravda bývá většinou někde uprostřed. Sama k tomu přistupuji s velkým respektem a snažím se mít velký odstup od extrémních názorů a doporučení, vyhýbám se urychleným závěrům a možná závěrům obecně. Prostředí výživy se neustále vyvíjí a bude. Myslím, že aby se v tom člověk moc neztrácel, je dobré mít pár bezpečných zdrojů, které mu dávají smysl a především se naladit na sebe, svůj rozum, své tělo a být otevřený tomu svůj názor změnit. Za tu relativně krátkou dobu, kdy se tématu naplno věnuji vidím, jak intenzivně se moje názory formulují. Mám před sebou dlouhou cestu neustálého vzdělávání a za žádným názorem nezavírám dveře. Naopak! Vždycky když si myslím, že už mám jasno, objeví se další spousta otazníků.
Hodně se stále mluví o super potravinách, jakým fandíte nejvíce Vy osobně?
Já vnímám pojem superpotraviny jako trochu kontraproduktivní. Nechci, abychom se začali spoléhat na „supergreens” prášky na úkor ostatních potravin. Dokonalou potravinou může být třeba obyčejné kvašené zelí s kmínem, česnek, cibule, kefír nebo med. A pro většinu z nás je důležitější a prospěšnější pravidelná konzumace těchto surovin z dobrého a lokálního zdroje, než denní odměrka „dobra” ve smoothies. Zároveň taky ráda zařazuji živinově bohaté potraviny jako jsou například mořské řasy, včelí produkty, nebo třeba acerolu cherry (druh třešně bohatý na vitamín C), které asi pod pojem superpotraviny spadají. A to právě proto, abych občas dohnala špatnou dostupnost některých potravin v kvalitě, kterou bych si ideálně představovala.
Každopádně není potřeba to přehánět. Každá opravdová potravina má v našem jídelníčku svoje důležité místo, sebe obyčejnější se může zdát a tím je sama o sobě „super”.
Chtěla byste našim čtenářům něco vzkázat na závěr?
Dobrodružnost našich dětí ve stravě se odráží od té naší. Nebojme se proto zkoušet nové chutě, recepty nebo suroviny. Dejme si někdy čas a práci sehnat si jídlo, které za to opravdu stojí a užívejme si ho. Otvíráme tak sobě i celé své rodině horizont zážitků, který se krásně odráží do našeho zdraví a hodnot.
Photos: Vu Minh Hieu