Den na talíři s …
Lucií Macháčkovou
Jíme, abychom byli, nebo jsme, abychom jedli? Jídlo je důležitou součástí našich životů. Milujeme rozmanité vůně, tradiční i neznámé suroviny. A také potkáváme spoustu zajímavých osobností, které to mají stejně. I oni jídlo milují každou svojí buňkou. Na chvíli se s námi zastavují na slovíčko a ukazují nám, jak se jejich životní tempo zrcadlí na talířích.
Vtipná, za každých okolností svá a osobitá. Lucie Macháčková vystudovala scénaristiku a dramaturgii. Při své stáží ve Velké Británii ji okouzlila místní stand-upová scéna. A tak v roce 2014 rozvířila vody českého stand-upu, když se nalodila do skupiny Underground Comedy. Diváky bezpochyby zaujal její vybroušený smyl pro ironii, kousavost i naprostý nadhled ve vystoupeních týkajících se převážně úskalí partnerských vztahů. Další vytříbenou vtipnou krasojízdu v podobě řady skečů si střihla také s Kateřinou Haškovou v jejich autorském projektu Koko Comedy. V současnosti píše scénáře, knihy, lektoruje a moderuje.
O tom, že je humor nezbytným kořením života vás přesvědčí také dvě knihy, které Lucie stihla napsat. Historky z Tinderu a Svatební historky aneb jak jsem se nevdala.
Jak chutnají Vánoce pod taktovkou Lucie Macháčkové?
Jak byste popsala svůj vztah k jídlu?
Velmi pozitivní. Ráda si jídlo vychutnávám, ráda jím dlouho – nerada do sebe jen tak něco nahážu ve spěchu a zásadně nikdy nejím za chůze. To radši budu chvíli hladová a počkám si, až bude víc času si sednout a v klidu se najíst.
Do jakých ingrediencí (případně jídel) jste se poslední dobou nejvíce zamilovala?
(Nejen) poslední dobou miluju indickou kuchyni a vůbec všechno pálivé. Ostrá omáčka vindaloo, to je moje. Mám ráda koriandr – kdybych měla jet na gastro dovolenou, byla by to Asie.
Je naopak něco, co úplně nemusíte?
Toho je strašně moc. Já jsem šíleně vybíravá a výčet věcí, co nejím, by byl dlouhý jak telefonní seznam. Namátkou. Neholduju české kuchyni, nesnáším langoše (!!!), buchtičky se šodó, cokoli s mákem, rýžový nákyp. Asi jako jediný člověk na planetě nemám ráda pizzu. Sním to, když není jiná možnost – jo a když pizza, tak pizza Hawaii! (Nezabíjejte mě, prosím.) Nejsem fanda sladkostí a lidi, kteří jedí sladké jako hlavní jídlo, jsou za mě podivný živočišný druh, který nechápu.
Mimo jiné působíte jako stand-up komička. Odráží se Vás humor nějakým způsobem i na talíři?
No, jeden z mých prvních stand-upů byl o tom, že neumím vařit. Ten už teda neplatí. Během covidu jsem se do vaření a pečení dost zamilovala a teď je ze mě celkem zdatná kuchařka. Humor na talíři se u mě odráží určitě zásadně nevařím podle receptů, všechno dělám od oka a občas do jídla frknu úplně nečekanou věc, kterou zrovna najdu v ledničce. Někdy se to nepovede, ale většinou to je k snědku!
Jste také maminka. Jak se tato životní role promítá právě v gastro oblasti?
Co mám dceru, vařím mnohem víc a také mnohem víc zkoumám složení věcí. Neustále něco googlím a hledám, který jogurt je vhodnější než ty ostatní. Přiznávám bez mučení, že jsem docela bláznivá bio matka a dceři nedávám žádné cukrovinky. Jsou jí dva roky a věci jako lízátko, čokoládu či sušenky fakt nepotřebuje. Tím, že já nejsem na sladký, tak tyhle věci u nás doma ani nejsou, takže prostě zatím neví, že existují, tak snad tohle vydrží co nejdéle.
A cítíte se v kuchyni jako rybka ve vodě?
Tak bych to neřekla. Nejsem špatná kuchařka a dokážu navařit slušný nedělní oběd i s dezertem ke kafi, ale na rovinu říkám, že do větších akcí typu svíčková se prostě nepouštím. Mojí specialitou jsou řízky – mám od mámy pár zlepšováků, jak je udělat pěkně křehké a nemastné a na ty jsem fakt pyšná. Chlapi balím na humor a řízky!
Co je pro Vás v souvislosti s jídlem nejdůležitější?
Aby to bylo teplý! Nemám ráda studené jídla. To je důvod, proč nemám ráda třeba saláty nebo poke, protože to prostě není teplé a aby mě jídlo zahřálo u srdce, musí mě zahřát i v bříšku. Jediné studené jídlo, co beru na milost, je zmrzlina a sushi, protože zmrzlina a sushi jsou jedny z nejlepších vynálezů lidstva!
Mílovými krůčky se blíží Vánoce. Jak se na svátky chystáte?
Vůbec nijak. Vánoční cukroví nepeču, sama to nejím a dceři to dávat nechci. Nejsem fanda Vánočních přecpávacích orgií. Během Vánočních svátků jím úplně normálně jako kdykoli jindy, takže i vařím úplně normálně.
Hýčkáte si i nějaké vánoční rituály nebo tradice, které jste zažívala v dětství?
Kapří šupinu pod talířem pro hodně peněz, to musí bejt. Miluju koledy a s jejich zpěvem/poslechem začínám hned, jak bouchne první adventní neděle. Klidně bych je poslouchala celý rok, ale lidé na vás koukají dost blbě, když si uprostřed parného léta broukáte u vody Ježíšku panáčku.
Vzpomenete si, jak chutnaly Vánoce, když jsem byla dítě?
No…my jsme měli v rodině takovou zvláštnost. Až do cca 12 let jsme na štědrovečerní večeři jedli čínské jídlo, které vařil táta. Šuej-čužu, kung pao…Nechápu, kde se to vzalo, protože jsme tradiční moravská rodina a nemáme žádné asijské předky. Každopádně, HODNĚ dlouho jsem si myslela, že to takhle mají všichni. Že prostě VŠICHNI na Štědrý den jedí čínské jídlo. A když jsem přišla do první třídy a ve slabikáři bylo něco o Vánocích, kde se psalo o kapru a bramborovém salátu, čučela jsem na to jako puk a říkala jsem si, že je to nějaká hodně zastaralá verze z minulého století?
Prozradíte nám, co se Vám objeví (nebo běžně objevovalo) celý štědrý den na talířích?
To je jednoduché, celý den se postím, takže se většinou u nás večeří dost brzy. Na štědrovečerní večeři dělám řízky a bramborový salát. Brsalát je v mém provedení docela odlehčený bez majonézy.
V rychlosti:
Linecké nebo perníčky?
Svařák.
Vanilka nebo skořice?
Vanilka
Punč nebo vaječný likér?
Oboje, prosím!
Kapr nebo řízek?
Řízek. Kapr je fakt nedobrá ryba. Kapr je jako oblíbený příbuzný, jsme schopní ho tolerovat jen na ty Vánoce.
Chilli nebo bylinky?
Chilli!
Chai latté nebo horká čokoláda?
Svařák!
